Den 0. - Tábor Online opět připraven

První den na táboře je za námi. Cestu jsme zvládli a pak i oběd v jídelně i přilehlé nové zahradní jídelně. Vyfasovali jsme povlečení na postele, a tak jsme si mohli své stany i chatičky pěkně zabydlet pro příštích 14 dní. Schválně jestli v tomhle krásném uklizeném stavu vydrží až do konce. Po prvním odpoledním programu, kdy jsme se lehce seznámili s okolím a zahráli si pár her, jsme se všichni vrátili do tábora a po večeři strávili krásnou minimálně půlhodinku na nástupu. Ten byl opravdu dlouhý, protože jsme se přeci museli dozvědět, kdo se jak jmenuje a co všechno budeme dělat v průběhu celého tábora. Rozkaz zněl jasně: Po oddílech na večerní program – rozchod! A tak jsme se rozešli na program, naopak jen opravdu krátký a pak už hurá na kutě. Teď už spíme prvním miřetínským spánkem.

 



Den 1. – Kapitánské zkoušky

Máme za sebou první celý den na táboře. Probíhaly kapitánské zkoušky, což znamená, že se hrála spousta her, některé víc sportovní, některé spíš na postřeh a logiku. Na nástupu se pak rozdalo mnoho diplomů. Kromě toho jsme na levé rameno připnuli jedenácti „statečným“ červené stuhy se sovičkami, které značí členy táborové rady. To znamená, že si během dnešního dne už každý oddíl zvolil svého předsedu, který bude pravou rukou vedoucího a bude mu pomáhat sem tam s nějakou tou organizací oddílu. Večer jsme zakončili diskotékou, kde nám kluci z jedničky na popud nejstarších holek dokonce předvedli taneční představení. A teď už opět všichni spinkáme.



Den 2. – slavnostní oheň a úvod do první etapy Amazonie

Tak k nám pražská bouřka nedorazila. My se máme báječně, nám sluníčko svítí. Což je docela netypické. Bývá to většinou naopak. Hrály se vlajky, ocásky, červená bílá, vařily se lesní čaje. Malí kluci si vyráběli camradla ze dřeva a zdobili si je oddílovými motivy. Večer mladší půlka tábora poseděla u prvního slavnostního ohně. Dozvěděli se to nejpodstatnější o znalostech lesní moudrosti. V průběhu tábora se budou všichni učit, jak rozdělat oheň, kde se utábořit, který uzel kdy použít a mnoho dalšího. Ta starší polovina tábora měla zahájení velké etapové hry. Každý už zná svou družinku, mají vymyšlené názvy a vědí, že v průběhu tábora budou vytvářet herbáře. Jak za použití vlastní fantazie – můžou si vymyslet vlastní druhy rostlin a přiřadit jim imaginární popisky a účinky, tak za použití reálných znalostí – budou sbírat skutečné květiny a popisovat je. To bude taková malá příprava na zálesáckou maturitu, kdy se jich na rostliny z okolí tábora jistě zeptáme.



Den 3. Piraně, lezení, míčky a oheň

Dnes bylo v našem údolí zataženo a párkrát dokonce i sprchlo, ale to nám nezabránilo, abychom si celý den parádně užili. Dopolední program starších oddílů jsme věnovali první etapě hry Amazonie – družinky si prošly dobrodružnou trasu, bojovaly s nástrahami divokého pralesa, přemohly nebezpečné kobylky i rozzuřené piraně, postavily si zavěšené lůžko a vyřešily pár logických hádanek. Mladší oddíly si zašly na výlet do blízkého Otradova nebo si hrály v lese. Desátý – dnes služební – oddíl si i se svou vedoucí vyzkoušel naše lanové centrum. Dívky prokázaly nejenom šikovnost, ale také odvahu a sportovního ducha. Byly jednoduše skvělé. Odpoledne je vystřídal druhý oddíl a kluci se také nenechali zahanbit. Šplhali neohroženě a v korunách stromů se pohybovali s úsměvem. To vše samozřejmě probíhalo pod dohledem profesionálního instruktora lezení Pavla. Mladší oddíly se po poledním klidu seznámily s Rychlými šípy a zahájily tak svou etapovou hru. Výměnou za posbírané tenisové míčky si děti „nakupovaly“ výtvarné potřeby a vyráběly vlastní vlajky. Večer proběhl slavnostní oheň starší poloviny tábora a poslechli jsme si úvodní slovo ke znalostem lesních moudrostí. A to by pro jeden den bohatě stačilo. Ozveme se vám s dalšími zážitky zase zítra.



Den 4. – Výlety a ježek v kleci

Vackyho oddíl si zrenovoval loňský přístřešek prvního oddílu a v něm v noci na dnešek úspěšně přespal. Strávili noc v lese a ráno dorazili spokojeně do tábora na snídani. Dopoledne šli někteří na výlet do blízkých civilizací. Nejstarší oddíly šly přes Kutřín, kde se posilnily limonádou a pak pokračovaly do Perálce na drobný nákup. Cestou prý viděli srnky, krávy, ovce, takže spousty zážitků pro naše městské kluky. Skoro všechny ostatní oddíly vyrazily do Otradova. Ne na koupák, ale za nákupy. To se hodilo, protože výletění je činnost, která se dá podnikat i v drobném dešti, který nás právě dnes zastihl. Odpoledne se mladší děti poprvé dozvěděly o existenci ježka v kleci. Ještě sice přesně nevědí, o co se jedná, ale záhada hlavolamu se začíná pomalu rýsovat. Proběhla první etapa. Večer jsme raději zrušili famfrpálové utkání vedoucích, kluzká tráva se nám nejevila jako nejlepší povrch pro bezpečnou hru. Neházíme ale flintu do žita, snad to vyjde jindy.



Den 5. – Velká etapa a spaní v lese

Dopolední program strávila polovina tábora v pralese. Družinky etapové hry Amazonie nejprve luštily zašifrovanou zprávu, pak vysílaly vysílačkami vzkaz do civilizace. Než se dostali na konec etapy, museli ještě překonat smečku jaguárů. Za odměnu pak dostali další dílek z mapy, který si mohu přidat do celkové skládačky. Co na mapě uvidí, až bude kompletní? Odpoledne se všichni připravovali na přenocování v lese. Balili si karimatky, spacáky, teplé oblečení, kotlíky, ešusy a plachty. Dostali s sebou zásobu surovin podle toho, jaké jídlo si vymysleli, že chtějí v lese připravovat. Těstoviny s červenou či sýrovou omáčkou, buřty, steaky, nebo třeba hamburgery a čokoládové fondue. To všechno se dnes večer bude vařit v lese. Vyhlídky na počasí jsou zatím dobré, takže vše nasvědčuje tomu, že se akce povede. A kdyby přeci jen chtělo zapršet, všichni budou připravení. Dobrý přístřešek si jistě postaví.



Den 6. – Druhá malá etapa a diskokarneval

Ráno se všechny oddíly vrátily v pořádku z nočního přespání v lese. Počasí nám letos přálo, a tak se spalo pod přístřešky jen tak pro zábavu, ne proto, že by to bylo potřeba. Zástupci družinek na etapovku měli program oživen ještě nočním putováním za indiánem, kterého sledovali za hořící loučí, až do tábora. V táboře pak všichni přísahali věrnost lesu. Přes den jsme hráli klasicky různé hry a učili se znalostem lesní moudrosti. Odpoledne proběhla druhá etapa malé hry, kde jsme se konečně dozvěděli, co je ježek v kleci a jaké příběhy ho provázejí. Až posbíráme všechny potřebné informace, bude moci vydat vlastní číslo TAM-TAMU. Večer proběhla diskotéka, po letech zase ve Vosárně. Na jejím začátku nám všichni předvedli své masky a porota je hodnotila. Rozhodování bylo těžké, a tak bonbon za krásnou masku dostal úplně každý.



Den 7. – Zdravověda a famfrpál

Hlavním tématem dnešního dne byla zdravověda. Naše zdravotnice se během dopoledne věnovaly nejprve mladší polovině tábora, se kterou trénovaly základní úkony při poskytování první pomoci, děti si na figurínách trénovaly základní postupy při resuscitaci, učily se obvazovat, a nakonec si ve skupinkách na čas zasoutěžily. Odpoledne pokračovala zdravověda se staršími oddíly, které se prakticky zapojily a navzájem se učily ukládání kamaráda do stabilizované polohy, tlakové obvazy a ti odvážnější z nich si dokonce sami připravili téma ze zdravovědy, které ostatním přednesli. Ostatní oddíly už tradičně hrály hry v lese, nebo lezly v lanovém centru. Večer vedoucí odehráli famfrpálový zápas, kdy za velkolepých ovací všech dětí vyhrál tým Nebelvíru nad Zmijozelem 110:70.



Den 8. – Příprava na putování a celodenní výlety

Celý den probíhal v poklidném tempu. Máme za sebou týden tábora, to jednoho unaví. Navíc včera proběhla noční etapa starších dětí a zítra nás čeká putování a celodenní výlety. Včerejší večerní etapa se vydařila, počasí se umoudřilo a družinky tak mohly bez komplikací absolvovat cestu k dubu a zpět. U dubu se setkaly opět s indiány, stejně jako před několika dny při noční přísaze a odpovídaly jím více či méně správně na záludné otázky. Teď už si nejstarší oddíly připravují vše potřebné na puťák, jehož cílem je oblíbený lom v Leštince. Počasí má být pěkné, takže koupání v lomu je nutnou součástí. Všichni se moc těší. Ostatní oddíly mají cíle svých celodenních výletů různé. Tu Proseč, tu Bor u Skutče, nebo třeba Toulovcovy maštale.



Den 9. – Maštale, rozhledny, koupaliště, lomy...

Dneska byly všechny oddíly na celodenních výletech, dva nejstarší jsou na putování. Počasí bylo tak akorát, nepršelo, a protože naše trasy vedou především přírodou a lesy, ani množství toho sluníčka nám nevadilo. Některé oddíly vyrážely už z tábora po svých a různými cestami mířily do Skutče. Například po červené, po dobrodružné cestě vinoucí se podél potoka, pak přes Kutřín, kde se posilnili v naší spřátelené hospůdce limonádami a zmrzlinami, do Předhradí a kolem Zbožnova po zelené do Skutče. Jiné oddíly byly odvezené do Proseče, aby nemusely šlapat po silnici a mohly toho více nachodit přírodou. Odsud se vydali třeba na průzkum pískovcových skal v Toulovcových maštalích, nebo podívat se na zvířata v záchranné stanici Pasíčka, nebo vyrazili na koupák do Boru u Skutče. Teď už jsou celodeňáci zpět v táboře a spinkají. Puťáci, kteří mířili k našemu oblíbenému lomu poblíž Skutče, měli situaci trošku komplikovanější. V okolí lomu nám bohužel vykáceli les, a tak jsme ztratili naše oblíbené místo pro přespání. Poradili si však a přesunuli se o lom dále, kde si našli také pěkné tábořiště. Tímto jedna éra puťáků skončila. Místo, které jsme někdy před 15 lety náhodou objevili, když jsme mířili k úplně jinému lomu, a které nás tak uchvátilo, je pryč. Tak zase za padesát let, až nové stromy dorostou.



Den 10. – Malá zálesácká a vstup mezi Vonty

Menší děti měly zálesáckou maturitu v rámci etapové hry Rychlé šípy. Všechny družinky tedy proběhly stanovišti, kde mohly prokázat své znalosti v uzlování, ohních, nebo třeba v orientaci v přírodě. Družinka s nejvíce znalostmi lesní moudrosti získala nejvíce bodů, a tím pádem vyhrála tuto etapu. Jako odměnu tentokrát nedostala jen vlaječku Rychlých šípů, ale i moduritovou sovičku v pavéze se znakem ZLM – Znalosti Lesní Moudrosti. A kromě toho ještě špendlík se žlutou hlavičkou… jistě víte, co takový špendlík znamená – vstupenku mezi Vonty. Děti do Stínadel vstoupily ještě dnes večer při noční bojovce. Vracely se skrze ně od Dubu do tábora. Po cestě na stanovištích odpovídali na otázky, jako třeba kde je kostel sv. Jakuba, nebo koho by volili: Losnu, nebo Mažnáka? Co já vim, třeba Bahňáka. Dva nejstarší oddíly máme stále na putování, i když teď už jen kousek od nás. Jsou utáboření na Poradňáku. Uvařili si další dobroty a teď už spokojeně nocují pod širákem. Pod širákem přespává i 3. oddíl, kterému se v lese tak zalíbilo, že kluci Koubiče přemluvili a spí venku už poněkolikáté.



Den 11. – Návrat z putování a čtvrtá etapa

Naši puťáci se nám vrátili v pořádku. Ráno si ještě dali snídani na Poradňáku, pak sbalili tábořiště, zahladili stopy a na oběd vyrazili za námi do tábora. Spokojení a unavení. Odpoledne je i další účastníky velké etapové hry čekala další etapa. Pokračovali v trase, kterou před nimi šel náš hrdina Gerald Clark. Za jídelnou vstoupili do hustého lesa pralesa, až se dostali na louky pod dubem, nebo spíš stromem Jagga. U dubu pak museli odvysílat druhé části své družinky zprávu. Pokud úkol splnili, čekal je další u krmelce. Tady zase se svázanýma rukama absolvovali vytyčenou trasu. Celková trasa etapy byla dlouhá, a tak několik družinek dorazilo s menším zpožděním na buchtičky se šodo. Ale kuchyň byla hodná a počkala na nás a všichni se dosyta nadlábli. Malé děti celý den buď hrály hry v okolí tábora, nebo třeba vyráběly trička s princeznami a oddílová camradla. Večer měli slavnostní oheň v táboře, u kterého se hrálo na kytaru a zpívalo.



Den 12. – ZLM a pokřiky

Starší polovina tábora dnes běžela závod ZLM. Všichni prošli stanovišti zdravověda, ohně, uzle, orientace, pila, sekera, nůž a příroda. Všichni prokazovali své znalosti, které pak byly oceněné více či méně body. Ti nejlepší z účastníků zkoušky byli oceněni na nástupu jezdcem a zelenou stuhou jako znalci lesní moudrosti. Kartičky se zapsanými body si přiveze každý domů. Nezapomeňte si je příští rok přivézt zase zpátky do Miřetína, ať vám tam můžeme připsat další výsledky. Ani slavnostní nástup s udělováním zálesáckých maturit se neobešel bez perfektních pokřiků. Vackyho oddíl měl, už dá se říct tradiční (druhým rokem), písňový pokřik. Každý z kluků v něm má svoji pasáž a Vacky k tomu hraje na kytaru. Teď už tábor spí, aby byl připraven na poslední den – zakončení obou etapových her.



Den 13. – Konec etapových her, konec všeho

Během dopoledne probíhalo ukončení malé etapové hry. Nejprve se všechny družinky přesunuly se žlutými špendlíky na trikách do Stínadel (k dubu). Tam skupinka Veverčáků, která měla nejvíce bodů v celé etapové hře, dostala 10 minut na vyndání ježka z klece ven. Povedlo se jim to už za krásné 4 minuty. Uvnitř ježka se nacházel plánek, kde se skrývá poklad. Přesunuli se tedy všichni do tábora a poklad nalezli pod Vosárnou. Všechno dobře dopadlo, bonbony byly rozdány, pamětní listy a vlaječky také. Však doma uvidíte. Odpoledne skončila i velká etapová hra. Družinky po celou dobu tábora sbíraly jednotlivé díly mapky. Když je dnes dali dohromady, zjistili, že na mapce je tábor a jeho okolí. Po spojení klíčových bodů vznikl průsečík v prostoru tábora. Takže poklad bude v táboře. A protože pokladem je lék na šířící se epidemii, vítězná družinka dobře vytušila, že jejich cíl je u marodky. A opravdu. U marodky našla vítězná skupinka semínko stromu Jagga. Co s ním? Ovlivnit vývoj lidstva a ze semínka vypěstovat nový strom, který má mutagenní účinky? Nebo nechat přirozený průběh evoluci a semínko nezasadit? Neexistuje správná odpověď. Na závěrečném nástupu jsme rozdali totýmky těm, kteří už s námi příští rok nemohou jet, a zazpívali jsme jim Valčík na rozloučenou. Plakali skoro všichni. Pak už jen závěrečné disco ve Vosárně, kde nechyběly ani táborové dojáky. A teď už spíme. V sobotu nás očekávejte kolem dvanácté hodiny před Gymnáziem Budějovická.


© všechna práva vyhrazena

Autor: Kolektiv

Borovice.cz


Našli jste chybu ? Napište adminovi, budu rád :)